| |
Etapa vědeckotechnického vývoje je založena na konvergenci technologií. Na místo prohlubující se specializace, kterou můžeme dosud pozorovat, jsou nyní otevřeny možnosti celostního pohledu a sjednocování nejen různých věd, ale i odborných postupů. Integrace vyžaduje sdílení kultury napříč existující okruhy vědeckých disciplín a nový technický jazyk opírající se o matematiku komplexních systémů, fyziku struktur na úrovni nanorozměrů a hierarchickou logiku inteligence.
FLORIAN STUDIO│STUDENT WORK
vzniklo po několikaletém úsilí Miloše Floriána na Českém vysokém učení technickém /ČVUT/ v Praze_Fakulty architektury_Ústavu stavitelství I. podzim roku 2004. Název FLO│W, dříve pod jménem Glass/Freeform Architecture,určuje hlavní zaměření nejen projektů, ale také pedagogické aktivity. Práce pedagoga, doktorandů a studentů se snaží reflektovat již zmíněné tendence založené na jiných principech a multidisciplinární spolupráci než je dosud běžné. Záleží na individuálních schopnostech každého jednotlivce.
● 2004/2005 ing. arch. Miloš Florián, Ph.D. ● 2005/2006 ing. arch. Miloš Florián, Ph.D., ing. arch. Filip Dubský ● 2006/2007 ing. arch. Miloš Florián, Ph.D., ing. arch. Pavel Hladík, MA(AA), ing. arch. Filip Dubský ● 2007/2008 ing. arch. Miloš Florián, Ph.D., ing. arch. Marek Růžička ● 2008/2009 ing. arch. Miloš Florián, Ph.D., ing. arch. Lukáš Kurilla, ing. arch. Marek Růžička ● 2009/2010 ing. arch. Miloš Florián, Ph.D., ing. arch. Lukáš Kurilla, ing. arch. Marek Růžička ● 2010/2011 doc. ing. arch. Miloš Florián, Ph.D.; ing. arch. Lukáš Kurilla, ing. arch. Marek Růžička ● 2011/2012 doc. ing. arch. Miloš Florián, Ph.D.; ing. arch. Lukáš Kurilla, ing. arch. Jana Hladíková, ing. arch. Marek Růžička ● 2012/2013 doc. ing. arch. Miloš Florián, Ph.D.; ing. arch. Lukáš Kurilla, ing. arch. Jana Hladíková, ing. arch. Marek Růžička ● Výzkum Ph.D. Programu ●
● Členové Studia jsou postaveni před výzvu interdisciplinárního procesu plánování budov, který je mimo jiné založen na studiu nejen tradičních, ale především chytrých materiálů a zajímavých inovativních konstrukčních systémů. Projekty jsou posuzovány a prezentovány pomocí videa, virtuální reality a modely na principu techniky e-manufacturingu. Studium se zaměřuje na deset oblastí, jež se vzájemně ovlivňují:
• Inovativní konstrukční systémy
• Sklo jako konstrukční materiál
• Chytré materiály
• Energeticky účinné budovy
• CAD/CAM a CAD/CAE technologie
• Automatizace a robotizace
• Digitální továrna
• BIM/PLM Správa životního cyklu
• Kvantové systémy
• Nanotechnologie
Právě v této souvislosti studenti aplikují v rámci studia počítačové simulace inspirované v přírodních procesech. Výpočetní paradigmata jako jsou evoluční algoritmy, neuronové sítě, celulární počítání, rojové počítání, molekulární počítání, kvantové počítání, amorfní počítání se promítají do procesu plánování architektur volné formy v podobě skleněné lepené struktury, síťové prostorové skořepiny, membránové struktury, struktury extrémních tkanin, tensegrity struktury, přeměnitelné struktury, roztažitelné struktury, rozvinovací struktury, vzájemně sestavené kluzné struktury, trojrozměrné a dynamické struktury založené na Leonardových mříží, origami struktury, sendvičové struktury, zpěněné struktury, adaptabilní struktury, kinetické struktury, rojové struktury, robotické struktury, struktur robo-koptér a podobně. S rostoucím vlivem digitálně řízených technik na práci architektů roste i tlak na jejich zavádění ze strany architektonických a konstrukčních firem.
● Studio FLO│W zastává názor, že digitálně řízená architektura má být flexibilní, interaktivní aadaptabilní. Software je hnací silou ve všech etapách plánování struktury a vzniku architektury stavby. Charakteristickým znakem je neustálá snaha o inovace. Inspirací se stávají rozmanité přírodní procesy, jež se promítají do procesu plánování, které je založeno na aplikaci evolučních technik obohacených jak o pokročilé simulace, animace a nástroje pro plánování designu struktury stavby, tak i o parametrické projektové systémy a skriptovací metody. Kreativním zapojením algoritmů může architekt, projektant či student generovat nekonečně mnoho podobných struktur staveb, což představuje geometrický výstup předem definovaných rozměrových, referenčních a funkčních závislostí. Struktura je definována algoritmy, do nichž vstupuje řada proměnných, jako jsou například potřeby uživatele, klima parametry, chování, počet a dimenze jednotlivých komponentů. Pokud jsou algoritmické skripty, jež určují tvar a lokalizaci komponentů, napsány dostatečně obecně, je možné měnit vstupní parametry, a tím i finální design struktury stavby. Evoluční modely umožňují kombinování atomické struktury a mechanických vlastností materiálu s makro chováním struktury stavby jako celku zasazeného do dynamického prostředí. Architektura a urbanismus mohou být založeny na teorii roje, v níž je zastavěné prostředí definováno jako prostor, který je formován chytrými komponenty a roboty, jež nejen spolu, ale i s uživateli vzájemně spolupracují. Evolučně inspirovaný proces plánování je chápán jako proces optimalizace, ve kterém se nalézá vhodné řešení v prostoru všech možných řešení. Digitálně řízená architektura se zaměřuje na paradigmatický posun od statických přes interaktivní až k adaptabilním strukturám citlivým k aplikaci materiálů a využívání přírodních zdrojů.
● Studio FLO│W pracuje celkově na principu parametrického a generativního plánování, jež je založeno na aplikaci digitálních technik obohacených jak o pokročilé animace, simulace a nástroje pro plánování struktury formy budovy, tak i o parametrické projektové systémy a skriptovací metody. Pomocí parametrizace může architekt, designér, projektant či student generovat nekonečně mnoho podobných struktur budov či objektů, což jinými slovy znamená geometrický výstup předem definovaných rozměrových, referenčních a funkčních závislostí. Struktura je definována algoritmy, do nichž vstupuje řada proměnných, jako jsou například dimenze a počet jednotlivých komponentů. Pokud jsou algoritmické skripty, jež určují tvar a lokalizaci strukturálních komponentů, napsány dostatečně obecně, je možné měnit vstupní parametry, a tím i finální výraz. Hodnocení a vývoj variant zůstává zcela v kompetenci autora-plánovatele na rozdíl od automatického dosazování různých parametrů do formy, návrhu, architektonického modelu nebo celé struktury. V parametrickém designu jsou místo formy stanoveny jeho konkrétní parametry, které ve spojení s digitálními technologiemi je možné využít pro iterativní metody navrhování a optimalizace. Ideálem jsou strukturálně orientované modely budov, kde růst je potenciálně řízen celou vyvíjející se strukturou pomocí stávajících prvků této struktury. Koncentrace růstových modelů umožňuje kombinace atomické struktury a mechanických vlastností materiálu s makro-chováním struktury budovy jako celku zasazeného do dynamického prostředí. To vede k různým modelům pro různé materiály ve vazbě na rozsáhlejší struktury budov vztažené k specifickým vlastnostem materiálu. Dochází k optimalizaci konstrukcí a realizovatelnosti architektur na principu plánování staveb z přímo na míru projektovaných komponentů, pro které je charakteristická úspora materiálů, výroba a realizace struktur budov citlivých vůči životnímu prostředí. Výsledkem je algoritmická architektura.
● Je možno konstatovat, že v některých oblastech plánování architektury získávají členové Studia v zahraničí možnost publikovat své práce /např. v publikaci „Distinguishing Digital Architecture“, editor by Yu-Tung Liu, Birkhäuser, atd./, ocenění v soutěžích /např. FEIDAD Award, Philips Award, Pilkington Competition, CENTRAL GROUP, Techtextil - Textile Structures for New Building 2013 atd./, a získávání studijních stáží na školách /např. AA London, TU Delft, TU Munich, TU Berlin, Universität Stuttgart, RWTH Aachen, ISU-International Space University Strasbourg_Agency NASA, University of Pensylvania, atd./ a studiích /např. Renzo Piano Workshop, Specialist Modelling Group Foster and Partners London, Arup AGU London, Arup Associates London, AECOM London, Heatherwick Studio London, Jürgen Mayer H. Architects Berlin, LAVA [Laboratory for Visionary Architecture] Stuttgart_Berlin_Sydney, ONL [Oosterhuis_Lénárd], atd./.
Studio provádí interdisciplinární spolupráci s architekty, inženýry, pedagogy, studenty a vědci akademických institucí /např. České vysoké učení technické Praha_CIDEAS_Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí, České vysoké učení technické Praha_Katedra technických zařízení budov, České vysoké učení technické Praha_LOT_Laboratoř obrazových technologií, České vysoké učení technické Praha_Fakulta strojní_Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky, Vysoké učení technické Brno_Ústav stavební mechaniky, atd./ a expertů /např. Federico Díaz&Supermedia, Vector Foiltec Czech, Firmconsult s.r.o. Engineering Export, Archtex, Philips Lighting Czech Republic, Vysoké učení technické Brno_3D Studio_Fakulty výtvarných umění, Hacker Model Production a.s., HMAT s.r.o. Bratislava, Syscae, Ateliér LUNA s.r.o., Compotech, Shape Art, Happy Materials, DuPont Building Innovations Czech Republic and Slovakia, Nowatron Elektronik, Sipral, atd./.
● Ve Studiu jsou vítány nekomformní lidé, neboť v sobě skrývají rysy, jež jsou zárukou samostatnosti a odlišné kreativnosti nutné k řešení tradičních i netradičních zadání. Hlavním záměrem práce na projektech je vést členy Studia k poznání, vyšší tvořivosti, představivosti a hlubším úvahám. Nevyžaduje se pasivní přístup: cílem není výchova epigonů, nýbrž pěstování vlastního názoru. »»»
|
|
