Michal Kutálek | Next level

Na počátku nového tisíciletí, doprovázeného prudkým rozvojem vědy v oborech nanotechnologie, biotechnologie, biochemie a dalších, nastal vhodný okamžik k nahlédnutí na budoucí možnosti, které tyto technologie přinášejí lidstvu. Projekt Next Level představuje futuristickou vizi výstavby a rozvoje města v urbanisty neprobádané oblasti-blízkém vesmíru. Prvními známkami tohoto vývoje jsou zpracované projekty vesmírných hotelů na nižší oběžné dráze a stanice na Měsíc a Mars. Oběžnou dráhu kolem Země tak lze nazírat jako na nový-7. kontinent Země… Jedná se o urbanistickou představu „ideálního města“ třetího tisíciletí.
Soustava měst bude napojena na vesmírný výtah. Autorem myšlenky výtahu do vesmíru je ruský myslitel K.Tsiolkovsky. Nejvíce však tuto myšlenku z popularizoval A.C.Clark v románu Rajské fontány. V posledních letech, kdy došlo k objevu molekuly uhlíku C60-Fullerenu, vědci získali materiál s potřebnými vlastnostmi, z něhož lze tuto myšlenku začít postupně uskutečňovat. V loňském roce vypsala NASA soutěž na návrh postupu sestrojení výtahu. Nejprve dojde k umístění protizávaží na vnější oběžnou dráhu ve vzdálenosti 100 000 km od povrchu Země. Poté bude nataženo a ukotveno lano z nanotubus až na povrch Země a zprovozněn vesmírný výtah. V prostoru geostacionární dráhy ve vzdálenosti 36 000 km nad Zemí je navržena výstupní stanice. Bude zde umístěn nanoreplikátor a začne probíhat výstavba jako nanotechnologický růst základního prvku-hvězdice.
Postupný růst a urbanizování prostoru se bude odvíjet dle dojezdových vzdáleností k nejdůležitějším a nejatraktivnějším oblastem. Budou to dopravní uzly: vesmírný výtah, vesmírné doky, dále prostory se zábavním průmyslem, kulturou, sportem,…
Jednotlivé prvky-města budou růst v pravidelném rastru. Základní růst bude řízen vloženou genetickou informací. Jakmile dojde k dosažení „dospělého“ stavu hvězdice /města/, začnou rašit z jeho chapadel nové výhonky dalších budoucích měst. Ty se budou postupně vyvíjet a růst do svého dospělého stádia, aby poté opět mohly umožnit vznik dalších měst. Budou procházet postupnou evolucí. Lze očekávat, že města vyrostlá později a tedy vzdálenější od původního centra, budou vývojově dokonalejší.
Kompozice rastru v sobě skrývá možnost prostorové rezervy-případného dalšího růstu města do šířky /tloustnutí hvězdice/. Podobný postup můžeme vysledovat v historickém vývoji dnešních měst, která často svou expanzí zabírala okolní území až nakonec splynula se sousedními vesnicemi či městy v jeden městský celek.
Dopravní infrastruktura je základním prvkem celé městské megastruktury. Projekt se inspiruje funkční dokonalostí lidského těla a snaží se některé principy přejímat a dál rozvíjet. Dopravní strukturovanost odpovídá systému krevního oběhu /tepny-cévy-žíly-vlásečnice/. Samotná forma základního prvku-města je inspirována tvarem neuronu, který v přírodním světě umožňuje nejrychlejší transport.
Organismus města je inteligentní hmotou-umělým tvorem, který se pohybuje na pomezí mezi živočichem, rostlinou a inteligentním materiálem. Město žije v symbióze s člověkem, tak jako v přírodě spolu žijí například velryby s menšími rybami-jejich čističi…
Biotechnologické procesy, odehrávající se v nano měřítku umožňují, aby se hmota tvarově vyvíjela, zvětšovala, měnila velikost vnitřních prostorů. Může se tak přizpůsobovat požadavkům a potřebám jeho obyvatel. Hmota vytváří umělou gravitaci na bázi elektromagnetismu. Svým obyvatelům poskytuje základní životní funkce: přeměňuje oxid uhličitý v kyslík, vytváří vhodný tlak a klima, čistí ovzduší a zároveň reguluje vlhkost, teplotu a tlak, recykluje vodu a odpady. Samoopravitelný plášť nevyžaduje údržbu a zároveň rozvádí elektřinu, vodu, teplo…/ » Miloš Florián: Ateliér Glass & Freeform Architecture – Michal Kutálek: Next Level, str. 58-59. Časopis STAVBA 2/2006, ISSN 1210-9568 / »»