Jakub Jenšovský | ...Fibres to Nowhere...

...FIBRES TO NOWHERE...

KAM PO SMRTI ODKRÁČÍ LIDSKÁ DUŠE? PUTUJE MARNĚ SVĚTEM DOKUD NEDOSÁHNE TOUŽEBNÉHO POZEMSKÉHO SMÍRU? NEBO JE SNAD LIDSKÁ BYTOST POUHÝ “STROJ”, KTERÝ PROSTĚ ZMIZÍ? ČI SNAD POUZE CHCEME VŠE RACIONALIZOVAT, VŠEMU ROZUMĚT, MRTVÉ POMINOUT, SMÍŘIT SE S FAKTEM, ŽE SMRTÍ VŠE KONČÍ A ZAPOMENOUT? NE!

SOUČASNÁ “MODERNÍ” SPOLEČNOST TOUŽÍ PO LUXUSU, ÚSPĚCHU, ZISKU. ZJEDNODUŠENÍM CELÉHO POHLEDU NA VĚC LZE ŘÍCI, ŽE MATERIÁLNÍ HODNOTY PŘEVYŠUJÍ ČASTO HODNOTY SOCIÁLNÍ, MRAVNÍ. ZEMŘELÝ NEPŘEDSTAVUJE EKONOMICKOU SÍLU, TUDÍŽ ZAČÍNÁ BÝT VÍCE A VÍCE PŘEHLÍŽEN.

“...FIBRES TO NOWHERE...” PŘEDSTAVUJE JINÝ POHLED NA TOTO TÉMA. CHCE POUKÁZAT NA JINÉ MOŽNOSTI VÝVOJE SPOLEČNOSTI, PROSTORU, KDE SPOLEČNOST ŽIJE. KLADE DŮRAZ NA OPOMÍJENÉ HODNOTY, KTERÉ NÁM PŘESTÁVAJÍ BÝTI PŘIROZENÉ.

NÁVRH ZHMOTŇUJE PŘEDSTAVU KONEXE MEZI ŽIVÝMI A MRTVÝMI. OBJEKT SLOUŽÍ SPOLEČNOSTI JAKO MÍSTO KLIDU, SMÍRU A ROZLOUČENÍ. NÁSLEDNĚ I MÍSTO SHLEDÁNÍ. MÍSTO NA ROZHRANÍ MEZI ŽIVOTEM A SMRTÍ. JEJICH LINIE SE VZÁJEMNĚ TĚSNĚ MÍJEJÍ A ZÁROVEŇ STŘETÁVAJÍ, PODPOŘENY CHATRNÝMI NEJASNÝMI KOŘENY NA NICHŽ LINIE PROPLOUVAJÍ ČASEM. MÍSTEM, KDE SE NÁVRH VYSKYTUJE, JE JIŽNÍ PARCELA NÁKLADOVÉHO NÁDRAŽÍ ŽIŽKOV V PRAZE. LOKALITA V PŘÍMÉM KONTAKTU S POHŘEBIŠTI A SOUČASNĚ LOKALITA BEZ JINÉHO HODNOTNÉHO VYUŽITÍ.

MYŠLENKY ODRAŽENÉ V NÁVRHU PREZENTUJÍ AUTOROVO PŘESVĚDČENÍ, SOUČASNĚ I TVRZENÍ PODLOŽENÉ POSLEDNÍMI SOUČASNÝMI VĚDECKÝMI VÝZKUMY O EXISTENCI POSMRTNÉHO ŽIVOTA A EXISTENCI LIDSKÉ DUŠE, KTERÁ JE PŘÍTOMNA V KAŽDÉ ŽIVÉ BYTOSTI OBÝVAJÍCÍ TENTO SVĚT. SVĚT JAK HO ZNÁME MY ŽIJÍCÍ.

NÁVRH RESPEKTUJE I NÁZORY VĚTŠINY NÁBOŽENSTVÍ, KTERÉ SMRT VNÍMAJÍ TAKÉ JAKO ONU PŘESTUPNÍ STANICI MEZI DVĚMA SVĚTY. NE VŠAK JAKO STANICI, KTERÁ TYTO DVA SVĚTY NA VĚČNOST ROZDĚLUJE.