Walking Gallery v sekci modely
Projekt byl řešen jako semestrální práce ve školním atelieru pana architekta Miloše Floriána na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Jedná se o studii struktury a její následnou aplikaci, která umožňuje jednoduché přemísťování staveb. Celá koncepce vznikla na základě parametrického navrhování, které rozšířilo další možnosti práce se strukturou.
Základní úvahy vedoucí ke vzniku struktury:
_ základní parametry _
Podnětem pro hledání struktury bylo vytvoření stavby na základě filozofie mobilní a modulární architektury, která je schopna zajímavě reagovat na podněty trvale udržitelného rozvoje. Celý systém se chová jako ekologický, snaží se používat recyklovatelné materiály. Díky robotizaci a strojové výrobě dochází ke zvyšování kvality jednotlivých konstrukčních prvků. Jednou z výhod je pak samozřejmě mobilita, možnost rozebrání a znovupostavení stavby na jiném místě. Díky tomu také odpadá zatížení pozemku stavbou na neurčitou dobu, přichází na řadu úvahy o dočasných pronájmech pozemků.
_ přemístitelnost _
Na počátku studie bylo hledání takové nosné konstrukce, která by se mohla jednoduše skládat. Inspiraci jsem našla ve spirálových prvcích, které se dají roztahovat a stahovat. Nosná konstrukce spirály byla vývojem vyseparována do jednotlivých vzájemně propojených profilů, jejichž tvar může být investorem libovolně měněn od jednoduchého kruhu, přes jeho nadělení na n-úhelník až k prostému čtverci. Mezi jednotlivé profily je pak natažena konstrukce opláštění z membrán, vzhledové varianty od plnoplošných až po perforované připomínající tkaninu.
Myšlenka mobility stavby souvisí jak s výrobou stavby ve výrobní hale a jejím následným transportem na místo určení, ale také s myšlenkou umožnit investorovi následné přemístění stavby dle jeho potřeby.
Celý systém byl v konečném stadiu aplikován na typologii výstavních prostor, který dal vzniknout Walking_Gallery. Stavba je tedy instalována na místech, kde přispívá k oživení veřejného života na mnohdy vylidněných náměstích.
_ modulovost _
Modulární výstavba se používá již od pradávna. Sami lidé si tak zjednodušují náročnost výstavby. Unifikací rozměrů stavebních prvků a konstrukcí dochází k rychlejší výstavbě. Od doby průmyslové revoluce, kdy se s postupujícím časem, staly pomocníky při výrobě stavebních prvků stroje se modulovost rozvíjí ještě více.
Základním stavebním prvkem Walking_Gallery je pavilon. Kompletního vzhledu stavby je dosaženo napojováním libovolného počtu pavilonů, dle potřeby investora. Je tedy možné započít stavbu jen na jednom modulu/pavilonu a postupným připojováním dle rostoucích nároků instalace připojovat další pavilony.
_ individualita a prefabrikace _
V současnosti se modulární výstavba uplatňuje v různých podobách a chápáních.
Jedním z nich je modulovost cihel a stavebních bloků. Dále se jedná otevřené systémy buněk s „nekonečným“ napojováním prvků.
V tomto projektu je modulovost chápána jako otevřený systém. Funguje jako koupě moderního osobního vozu, kdy si v automobilce dle připraveného vzorníku zákazník objedná vybavení jako např. interiér, barvu vozu, výkon motoru apod. tak, aby odpovídaly jeho představám i finančním prostředkům. Automobilky jdou dál, jednotlivé komponenty jako např. barevné doplňky interieru jdou obměňovat i během užívání automobilu dle potřeby a fantazie investora.
Díky parametrickému návrhu stavby prostřednictvím scriptu vytvořeného v Rhinu, není vytvořen jen určitý počet daných modulů ve velikostech násobků číselného modulu. Investor prostřednictvím změn vstupních parametrů skriptu vytváří za pomoci architekta jedinečný individuální vzhledový systém, který je pak prostřednictvím digitálních dat poslán k výrobě. Zadavatel ovlivňuje jak tvar pavilonů, jejich výšku, šířku, řezový profil, počet, tak i celkový vzhled fasády, která může přecházet z plně uzavřené kompaktní plochy až po skoro neviditelnou tkaninu. Fasádu je možno vyrobit v jakémkoli barevném provedení, s potiskem, případně pojmout jako plátno a jednotlivé expozice na ni promítat.
Cílem bylo vytvořit architekturu odtrhující se od pouhé strojovosti, přecházející více do prostředí sochy umístěné v daném prostoru. Inspirací byly rozmanité tvary přírody, které člověka odpradávna obklopují. Díky vývoji CAD/CAM technologií je možné převádět je do prostředí počítače a dále díky vývoji techniky nechat je i vyrobit.
