Aya Al Homsi, Margaréta Štyráková | REEFSEARCH

Ropné plošiny, kdysi symboly průmyslové síly a environmentální exploatace, se dnes staly fascinujícími případy k prozkoumání. Tyto masivní ocelové a betonové konstrukce, ponechané rezivění a chátrání, vyvolávají zvláštní krásu – monolitické relikty minulé éry, které si příroda postupně bere zpět. Stojí v moři jako umělé ostrovy, balancující mezi zastaralostí a novým potenciálem.
To, co činí tyto struktury obzvláště poutavými, je jejich nečekaná proměna. Pod hladinou se z nich staly prosperující ekosystémy, které fungují jako umělé útesy a poskytují útočiště rozmanité mořské fauně a flóře. Tento neplánovaný posun nás vybízí k zamyšlení.
V severním Jadranu, u italského pobřeží, tyto plošiny nabízejí jedinečnou příležitost pro architektonické experimenty. V našem projektu jsme se zaměřili na aspekt korálových útesů a navrhli prostory, které nejen chrání a podporují mořskou biodiverzitu, ale zároveň slouží jako centrum pro obnovu a výzkum korálových útesů. Tento přístup spojuje ekologickou obnovu s novým posláním těchto zapomenutých obrů, zakořeněným v odpovědném přístupu k životnímu prostředí.